Miloš Dokulil: Změny Golfského proudu

Změny Golfského proudu - Příspěvek k hrozivému oteplování Evropy nebo spíše spásonosný zdroj k ochlazování Evropy?

Upozornění: článek Miloše Dokulila pochází z první poloviny prvního desetiletí 21. století a je tedy jedním z mnoha dobových odhadů budoucí situace.

Více informací o současných hypotézách s odkazy na zdroje naleznete na blogu tohoto podcastu.

Vysvětlivky:

Sverdrup je jednotka na měření přesunu objemu mořské vody v mořských proudech, používá se pouze v oceánografii. Její zkratkou je Sv. Je pojmenována po norském oceánografovi Haraldu Ulriku Sverdrupovi. Sverdrup značí množství přepravené vody v čase:

1 Sv = 1 000 000 metrů krychlových za 1 sekundu

Ačkoli námořníci vědí o Golfském proudu už od Kolumbových dob, jeho první mapu publikoval až Benjamin Franklin v roce 1770. Dnes víme, že je to nejrychlejší oceánský proud na světě, že je velmi spletitý a při svém pohybu směrem na sever se rozšiřuje v řadu spirál a podproudů. Množství vody dopravované tímto proudem je jednoduše ohromné. Určitě si vzpomenete, že se mořské proudy měří ve sverdrupech a že jeden sverdrup se rovná průtoku jednoho milionu kubických metrů vody za sekundu. U mysu Hatteras jižně od Washingtonu, kde se Golfský proud stáčí směrem od pobřeží do hlubších vod, dosahuje jeho tok 87 sverdrupů. Tam, kde dosahuje maxima, což je kolem 65° západní délky, má průtok 150 sverdrupů. Průměrný průtok činí asi 100 sverdrupů, což je 600krát více než průměrný průtok Amazonky.

Ve své severní části je Golfský proud daleko teplejší než okolní vody. Mezi Faerskými ostrovy a Velkou Británií má například poměrně příjemnou teplotu 8 °C, zatímco okolní voda má 0 °C. Zdrojem tepla je tropické slunce, jehož paprsky ohřívají střední Atlantik, a proud toto teplo velice efektivně přepravuje dál. Jak už v roce 1903 poznamenal Russel Wallace: „Jelikož je vzduch 770krát lehčí než voda, vyplývá z toho, že teplo z jedné kubické stopy vody ohřeje více než 3 000 kubických stop vzduchu.“ V severním Atlantiku teplo z Golfského proudu ohřívá atmosféru, čímž otepluje evropské klima tak, jako kdyby se zde množství slunečního záření zvýšilo o třetinu.

Poté co vody Golfského proudu odevzdají své teplo vzduchu, padají ke dnu v podobě velkého oceánského vodopádu. Tento vodopád je hnací silou a zároveň Achillovou patou oceánských proudů na celé planetě, protože, jak ukazuje historie, byl opakovaně přerušován.

Tim Flannery: Měníme podnebí – Minulost a budoucnost klimatických změn

Kniha australského vědce Tima Flanneryho, předního světového biologa, paleontologa a odborníka na klimatickou změnu, přehledně podává podrobné informace o jednotlivých faktorech klimatické změny, o jejích dopadech již zaznamenaných i očekávaných a o krátké historii boje proti ní i obdobným hrozbám. Důkladně se zabývá všemi přírodovědnými, ekonomickými, společenskými i technologickými aspekty problému včetně alternativních technologií ve výrobě. Záhy po svém vydání na podzim 2005 vzbudila značný rozruch. Mezi nadšené zastánce knihy i jejího poselství patří tak různorodé osobnosti jako britský premiér Tony Blair, kalifornský guvernér Arnold Schwarzenegger či britský podnikatel sir Richard Branson.