Ukázka z knihy Předěly staletí: české a světové dějiny v horizontech věků.
Už to tak bývá, že velké revoluce uvolňují stavidla protikladným extrémům. Snad v každé evropské revoluční bouři si svůj prostor našli zatvrzelí puritáni stejně jako hlasatelé naprosté svobody, plynule přecházející v anarchii.
Také české husitství v sobě zahrnovalo oba krajní proudy.
Zatímco se přívrženci křesťanské askeze dovolávali evangelia a odmítali hříšné radosti nedokonalého pozemského světa, včetně hazardních her, tance i zpěvu oplzlých písní, pochopila část společnosti převratnou dobu jako příležitost naplnit odvěkou lidskou touhu po přirozeném životě, včetně jeho sexuálního rozměru. S romantikou či racionalismem moderních staletí nemělo tohle počínání nic společného. Vyrůstalo, podobně jako tehdejší mravní rigorizita, ze vzrušených náboženských představ a horečného úsilí dosáhnout věčného blaženství ve vítězném božím království. Husitská vřava sice kulminovala v letech 1419-1424, avšak její kořeny sahají hlouběji do minulosti, přibližně k roku 1400.
Halasné vítání roku 2000, třebaže vědci mnohokrát ubezpečovali, že se ještě nejedná o začátek nového milénia, znovu upoutalo pozornost na události spjaté se změnami staletí, které v právě uplývajícím tisíciletí mnohokrát ovlivnila další směřování světových i českých dějin. Například první křížová výprava, objevení Ameriky, vrcholná renesance, rudolfinské období, Velká francouzská revoluce či Dreyfusův proces, nejnověji pak masové šíření počítačové techniky a globalizace. Všechny tyto události přiblížil úspěšný seriál časopisu Reflex nazvaný Horizont. „Předěly staletí“ jsou jeho knižní podobou.