Ukázka z knihy Předěly staletí: české a světové dějiny v horizontech věků.
Zajisté, evropské dějiny druhé poloviny sedmnácté století lze nějak označit i bez zmínky o králi Slunce, ale Ludvík čtrnáctý přece jen zosobňuje tuto epochu víc než kdo jiný. Francie se po třicetileté válce stala hegemonem evropských dějin a Francie, to byl tehdy především její král, Ludvík čtrnáctý z dynastie bourbonské, který si rád nechal říkat král Slunce.
Není divu, že většina Francouzů ho považuje za jednoho z největších vladařů v dějinách své země, dokonce za většího, než byl masový vrah z Korsiky. Ve druhé polovině sedmnáctého století nebylo v západoevropsky civilizovaném světě snad nikoho, kdo by Ludvíkovi titul nejmocnějšího krále upíral, ostatně jeho sláva pronikla až k asijským „barbarům“.
Autoři:
Jiří Rulf jako editor, Milena Bartlová, Pavel Bělina, Miloš Čermák, Petr Čornej, Ivana Čornejová, Tomáš Feřtek, Bořivoj Hnízdo, Petr Charvát, Ivan Klimeš, Tomáš Klvaňa, Luboš Kropáček, Jan Pé Kučera, Robert Novotný, František Parkan, Jiří Pokorný, Jiří Rak, Svatava Raková, Daniela Tinková, Vít Vlnas, Bohdan Zylinský.
Halasné vítání roku 2000, třebaže vědci mnohokrát ubezpečovali, že se ještě nejedná o začátek nového milénia, znovu upoutalo pozornost na události spjaté se změnami staletí, které v právě uplývajícím tisíciletí mnohokrát ovlivnila další směřování světových i českých dějin. Například první křížová výprava, objevení Ameriky, vrcholná renesance, rudolfinské období, Velká francouzská revoluce či Dreyfusův proces, nejnověji pak masové šíření počítačové techniky a globalizace. Všechny tyto události přiblížil úspěšný seriál časopisu Reflex nazvaný Horizont. „Předěly staletí“ jsou jeho knižní podobou.