Ukázka z knihy Předěly staletí: české a světové dějiny v horizontech věků.
„Devětadvacet let žil Rudolf druhý v Praze, devětadvacet let žila Praha kolem Rudolfa druhého,“ konstatuje historik a spisovatel Miloš V. Kratochvíl v knize, jejíž poetické jméno jsme si vypůjčili do názvu tohoto článku. „Přes relativní krátkost takového úseku věčnosti lze se ptát, jak dalece a čím se císař a jeho sídelní město navzájem poznamenali? Co si navzájem dali? Žili spolu, či vedle sebe?“
Mnoho autorů se již pokusilo na tuto otázku odpovědět, aniž by se tím snad rudolfinské téma pro historickou vědu či pro dějiny umění vyčerpalo. Ba ani velké výstavy pozdně manýristického umění z pražského dvorského okruhu (zatím poslední, uspořádaná v Praze roku 1997, je dosud v živé paměti) neřekly k problému poslední slovo. Co znovu a znovu přitahuje člověka z přelomu tisíciletí k pozůstatkům dávno vyvanulé intelektuální atmosféry z času kolem roku 1600? Domněle vzdálené projevy manýristické kultury se probouzejí ke svému druhému životu právě pod vlivem zkušeností i úzkostí moderního člověka, jenž hledá v těchto složitě strukturovaných dílech zrcadlo vlastní duše. Nikoliv státnické dílo podivínského císaře, nýbrž mýtus epochy, jež nese jeho jméno, činí Rudolfa druhého nesmrtelným.
Autoři:
Jiří Rulf jako editor, Milena Bartlová, Pavel Bělina, Miloš Čermák, Petr Čornej, Ivana Čornejová, Tomáš Feřtek, Bořivoj Hnízdo, Petr Charvát, Ivan Klimeš, Tomáš Klvaňa, Luboš Kropáček, Jan Pé Kučera, Robert Novotný, František Parkan, Jiří Pokorný, Jiří Rak, Svatava Raková, Daniela Tinková, Vít Vlnas, Bohdan Zylinský.
Halasné vítání roku 2000, třebaže vědci mnohokrát ubezpečovali, že se ještě nejedná o začátek nového milénia, znovu upoutalo pozornost na události spjaté se změnami staletí, které v právě uplývajícím tisíciletí mnohokrát ovlivnila další směřování světových i českých dějin. Například první křížová výprava, objevení Ameriky, vrcholná renesance, rudolfinské období, Velká francouzská revoluce či Dreyfusův proces, nejnověji pak masové šíření počítačové techniky a globalizace. Všechny tyto události přiblížil úspěšný seriál časopisu Reflex nazvaný Horizont. „Předěly staletí“ jsou jeho knižní podobou.