Dobrodružství poznávání

Dobrodružství poznávání@dobrodruzstvipoznavani

8 followers
Follow
Antonín Holý
S13:E01

Antonín Holý

Ukázka z knihy Příběhy české vědy věnovaná Antonínu Holému, kapitola nese název Proti novodobému moru. Potřebujeme českou vědu? Nestačí, když budeme přebírat výsledky vědy ze Západu, protože na pořádný výzkum nemáme peníze? Podobné otázky občas nadhazují různí lidé včetně politiků. Nemají však pravdu, jak vám v této knize, vydané k 10. výročí založení Akademie věd České republiky, dokazují tři zkušení vědečtí reportéři. V knize se ve dvaceti kapitolách se seznámíte s řadou neobyčejně úspěšných českých badatelů, z nichž někteří jsou v zahraničí známější než doma. K poslechu jsme vybrali několik ukázek. Episodes: Antonín Holý Václav Pačes Blanka Říhová Jan Krekule

Václav Pačes
S13:E02

Václav Pačes

Ukázka z k nihy Příběhy české vědy. Václav Pačes je český vědec, vysokoškolský pedagog, biochemik a v letech 2005–2009 předseda Akademie věd České republiky. Mezi roky 2010–2012 byl předsedou Učené společnosti České republiky. Potřebujeme českou vědu? Nestačí, když budeme přebírat výsledky vědy ze Západu, protože na pořádný výzkum nemáme peníze? Podobné otázky občas nadhazují různí lidé včetně politiků. Nemají však pravdu, jak vám v této knize, vydané k 10. výročí založení Akademie věd České republiky, dokazují tři zkušení vědečtí reportéři. V knize se ve dvaceti kapitolách se seznámíte s řadou neobyčejně úspěšných českých badatelů, z nichž někteří jsou v zahraničí známější než doma. K poslechu jsme vybrali několik ukázek. Episodes: Antonín Holý Václav Pačes Blanka Říhová Jan Krekule

Blanka Říhová
S13:E03

Blanka Říhová

Blanka Říhová je předsedkyně české imunologické společnosti a bývalá ředitelka Mikrobiologického ústavu AV ČR. Její vědecký tým vynalezl účinný preparát proti rakovině, který nemá negativní vliv na imunitní systém. Je tak nadějí pro pacienty, kteří už vyčerpali chemoterapii. V roce 1964 absolvovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde od roku 1994 působí externě na Katedře fyziologie a vývojové biologie. Titul doktor přírodních věd (RNDr.) získala na stejné fakultě v roce 1966. 2. prosince 1969 pak obhájila kandidátskou práci na Mikrobiologickém ústavu Československé akademie věd (CSc.), a tamtéž roku 1983 získala titul doktorky věd (DrSc.). O deset let později podstoupila habilitační řízení v oboru imunologie (docentka) a v roce 2001 završila jmenovací řízení pro stejný obor na Univerzitě Karlově (profesorka). V roce 1964 nastoupila do Mikrobiologického ústavu Československé akademie věd v Praze, v němž působí do současnosti. Zastávala zde několik řídících funkcí – vedoucí vědecká pracovnice (od roku 1990), vedoucí Laboratoře humorální imunity (1990–2006), ředitelka ústavu (2000–2007), zástupkyně ředitelky ústavu (2007–2009) a od roku 2007 pracuje jako vedoucí Sektoru imunologie a gnotobiologie. Jejím profesním zaměřením je vedle imunologie především genetika, experimentální onkologie, toxikologie a lékařská biochemie. Hodnota Hirschova indexu k roku 2009 činila 26. První pracovní pobyt ve Spojených státech uskutečnila v roce 1985, kde přednášela v Seattlu, Salt Lake City, Oklahoma City, Washingtonu, D.C. a New Yorku. Podruhé strávila v USA půl roku v roce 1987, když pracovala na University of Utah na pozvání profesora Jindřicha Kopečka. Po sametové revoluci, v únoru 1990, odjela na toto pracoviště opět. Od roku 2000 zde působí ve funkci hostující profesorky farmacie a farmaceutické chemie. V roce 1994 přednášela také na Univerzitě Paris-Nord ve Francii. Načtená ukázka pochází z knihy Příběhy české vědy. Potřebujeme českou vědu? Nestačí, když budeme přebírat výsledky vědy ze Západu, protože na pořádný výzkum nemáme peníze? Podobné otázky občas nadhazují různí lidé včetně politiků. Nemají však pravdu, jak vám v této knize, vydané k 10. výročí založení Akademie věd České republiky, dokazují tři zkušení vědečtí reportéři. V knize se ve dvaceti kapitolách se seznámíte s řadou neobyčejně úspěšných českých badatelů, z nichž někteří jsou v zahraničí známější než doma. K poslechu jsme vybrali několik ukázek. Episodes: Antonín Holý Václav Pačes Blanka Říhová Jan Krekule

Jan Krekule
S13:E04

Jan Krekule

Doc. Ing. Jan Krekule, DrSc., (*1931) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Je vědeckým pracovníkem Ústavu experimentální botaniky AV ČR a zabývá se biologii vývoje rostlin. Učená společnost ČR mu udělila 11. května 2021 prestižní Medaili za zásluhy o rozvoj vědy. Jan Krekule je význačný badatel v oboru experimentální biologie rostlin a úspěšný popularizátor poznatků jak ze svého oboru, tak z botaniky v její celé šíři. Má hluboké odborné znalosti a mimořádně široký je též záběr jeho všeobecného vzdělání. Základní téma, jímž se Jan Krekule vědecky zabýval, byla indukce kvetení. Tento výzkum tvořil jednu z hlavních součástí programu Oddělení vývoje rostlin v Ústavu experimentální botaniky Československé akademie věd.* Docent Krekule se snažil dokázat existenci florigenu jako univerzálního rostlinného hormonu vyvolávajícího kvetení. Významně se podílel na interpretaci kvetení jako završení řetězce metabolických a strukturálních kroků, jehož součástí je i působení několika již známých rostlinných hormonů, elektrických signálů a geneticky kódovaných biologických rytmů. Výsledky pokusů, které prováděl se svými kolegyněmi a kolegy v Ústavu experimentální botaniky, pomohly dovést československou a českou rostlinnou biologii na světovou úroveň. Podstatná je i pedagogická a popularizační stopa Jana Krekuleho. Díky své zběhlosti v celém oboru botaniky dovede zpřístupňovat poznatky o rostlinách široké veřejnosti, mimo jiné v rozhlasovém pořadu Meteor. Úzce spolupracuje také s časopisem Živa. Načtená ukázka pochází z knihy Příběhy české vědy. Potřebujeme českou vědu? Nestačí, když budeme přebírat výsledky vědy ze Západu, protože na pořádný výzkum nemáme peníze? Podobné otázky občas nadhazují různí lidé včetně politiků. Nemají však pravdu, jak vám v této knize, vydané k 10. výročí založení Akademie věd České republiky, dokazují tři zkušení vědečtí reportéři. V knize se ve dvaceti kapitolách se seznámíte s řadou neobyčejně úspěšných českých badatelů, z nichž někteří jsou v zahraničí známější než doma. K poslechu jsme vybrali několik ukázek. Episodes: Antonín Holý Václav Pačes Blanka Říhová Jan Krekule

Antonín Klobouk
S13:E05

Antonín Klobouk

Antonín Klobouk (* 18.9.1885 Velký Týnec u Olomouce – † 12.11.1956 Brno) byl profesor buiatriky Vysoké školy zvěrolékařské v Brně; objevitel nakažlivé obrny prasat (Těšínské choroby tradované jako Kloboukova choroba prasat); pracoval na výzkumu slintavky a kulhavky; rektor Vysoké školy veterinární v letech 1946–1949. Prof. MVDr. Antonín Klobouk, DrSc., jako dlouholetý vynikající pedagog bývalé Vysoké školy zvěrolékařské (později veterinární), kde vychovával několik generací veterinárních lékařů, budoucích učitelů i vědeckých pracovníků, se nesmazatelně zapsal i do dějin československé veterinární vědy. Je skutečně obdivuhodné, jak dokonale a systematicky byla promyšlena dlouholetá koncepce jeho pedagogické a vědecké práce při tak širokém rozsahu celoživotní činnosti. Alespoň v úvodu je nutno připomenout hlavní vědecké aktivity prof. Klobouka, které byly již v minulosti opakovaně zhodnoceny. Od samotného počátku, kterým byla soukromá habilitace na brněnské vysoké škole v roce 1921, se datují nejvýznačnější vědecké poznatky na úseku tehdy nejrozšířenějších infekčních onemocnění domácích přežvýkavců. Především to byly výzkumy slintavky a kulhavky, jejíž epizootie se v letech mezi dvěma světovými válkami početně vyskytovaly na našem území. Dalším pravděpodobně nejvýznačnějším dílem profesora Klobouka jsou soubory prací o nakažlivé obrně prasat, které intenzivně pokračovaly v poválečných letech. Jeho vědecké poznatky o této nemoci označované i mezinárodně jako „Kloboukova nemoc“ se staly základem k jejímu úspěšnému utlumení u nás. Předmětem vědeckého bádání se dále stalo studium kliniky, diagnostiky a metod tlumení tuberkulózy a podobně i brucelózy, které vyvrcholily rovněž po druhé světové válce a byly dále rozvíjeny jeho spolupracovníky a žáky. Posloucháte ukázku z knihy Příběhy české vědy. Potřebujeme českou vědu? Nestačí, když budeme přebírat výsledky vědy ze Západu, protože na pořádný výzkum nemáme peníze? Podobné otázky občas nadhazují různí lidé včetně politiků. Nemají však pravdu, jak vám v této knize, vydané k 10. výročí založení Akademie věd České republiky, dokazují tři zkušení vědečtí reportéři. V knize se ve dvaceti kapitolách se seznámíte s řadou neobyčejně úspěšných českých badatelů, z nichž někteří jsou v zahraničí známější než doma. K poslechu jsme vybrali několik ukázek. Episodes: Antonín Holý Václav Pačes Blanka Říhová Jan Krekule Antonín Klobouk