Seznamte se se členy českého olympijského týmu. Dozvíte se, jak skloubit studium a vrcholový sport, jaké bylo zahájení her v Paříži, či jaké to vůbec je, soutěžit na olympiádě… Setkání s olympioniky se uskutečnilo v rámci akce UniKátní START 2024/25 | Zahájení akademického roku v Kampusu Hybernská.
Innovation Heroes Vol. II - Jak se inovuje v Praze? Zajímá vás, jak technologie zlepšují život v hlavním městě? Jak umělá inteligence podporuje přirozený tep metropole? Jak se díky datům budeme v budoucnu v Praze pohybovat? Jak vznikají a jak se realizují nápady, které posouvají metropoli do budoucna? Jaké novinky můžeme čekat a jak se do inovačního procesu zapojit? Záznam diskusního setkání, kde se ptáme našich hostů na nejnovější inovace, které se v Praze dějí.. Diskuse proběhla 23. 11. 2021 v Kampusu Hybernská v budově A ve 3. patře. Hosté: – Jaromír Beránek, Hlavní město Praha – Petr Suška, Operátor ICT – Bob Kartous, Pražský inovační institut – Lenka Kučerová, prg.ai Moderátor: – Tomáš Studeník, Insane Business Ideas
Přednáška Radima Honzáka z roku 2013 na téma psychosomatika v medicíně byla součástí cyklu přednášek MEDI CAFÉ.
Přednáška “Od hmoty k životu”, Jean-Marie Lehn, Univerzita Karlova. 4. září 2008 Francouzský chemik Jean-Marie Lehn, který se narodil v roce 1939 ve francouzském Rosheimu. Prakticky celý svůj profesní život zůstal věrný Štrasburku, kde byl na univerzitních studiích (k tomu ovšem ještě je profesorem na prestižní College de France). Původně se chtěl věnovat filozofii (má v oboru bakalářský titul), nakonec se ovšem začal věnovat přírodním vědám, ze kterých si definitivně vybral chemii. Nobelovu cenu získal v roce 1987 obecně řečeno za práci na poznání mechanismů, jak se jednotlivé molekuly „poznávají“, což je klíčová vlastnost pro tvorbu složitějších molekul (či jejich složenin). Je považován za jednu z klíčových postav tohoto oboru, který se v posledních desetiletích výrazně rozvíjí. Odkazy: Brzy vezmeme evoluci do svých rukou
O tom, jestli existuje něco specifického na práci žen ve vědě. Z čeho lze čerpat inspiraci. Jak se daří skloubit osobní a profesní život Hosté: teoložka prof. Ivana Noble Ph.D., ETF UK doc. Ing. Vladimíra Petráková Ph.D. -biochemička, vedoucí vědecké skupiny na Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, spoluzakladatelka organizace Czexpats in Science Moderuje: Mgr. Daniela BrůhováPořadeatel: Centrum péče o duši UK Místo konání: HYB4CITY, Kampus Hybernská
Jak začala strmá cesta k genderové rovnosti na Islandu? Panelová diskuze v rámci Úterků s Knihovnou Jiřiny Šiklové se zaměří na odrazové můstky na cestě k genderové rovnosti na Islandu ve 20. století se zaměřením na první islandskou stávku žen (1975), zvolení Vigdís Finnbogadóttir islandskou prezidentkou (1980) či vznik Ženské aliance, díky níž politická účast žen v parlamentu poskočila z 5 % na 15 % (1983). Hostky Rakel Adolphsdóttir a Sigríður Jónsdóttir z Islandské národní knihovny také představí unikátní dokumenty z Women‘s History Archives, archivu shromažďujícího dokumenty z historie islandského feministického hnutí a jeho klíčových osobností. Budou se také zabývat průsečíkem role historičky a aktivistky z dnešního pohledu (nejen) v kontextu výše zmíněných archivních sbírek. Akce se konala v rámci projektu „KU-CH2-033 – Od Elišky Krásnohorské k Jiřině Šiklové – po stopách ženské vzdělanosti“ podpořeného Islandem, Lichtenštejnskem a Norskem prostřednictvím Fondů EHP (Program Kultura). Záznam besedy byl pořízen v Kampusu Hybernská v HYB4CITY dne 9. dubna 2024. Pořadatelen akce byla nezisková organizace GENDER STUDIES.
Záznam veřejné debaty z Kampusu Hybernská, která se uskutečnila 10. dubna 2024 v prostorách HYB4CITY. Pořadatelen akce bylo CENTRUM PÉČE O DUŠI UK.V současné proměnlivé a nejisté době se intenzivně vynořuje otázka: Jakou roli v konfliktech hraje náboženství? Mezináboženský kulatý stůl se židovským a křesťanským zastoupením bude hledat zdroje a možnosti, jak odolávat pokušení násilí. Moderátor: Pavol Bargár-teolog Hosté: Ivana Yael Nepalová-knihovnice Eva Vymětalová Hrabáková-teoložka
6. února 2024 proběhla v Hyb4City v Kampusu Hybernská vernisáž výstavy a křest stejnojmenné knihy Karel Klostermann a zrod Šumavy. Akce byla doplněna panelovou diskusí Šumava, příroda, identita v historické perspektivě. Debaty se zúčastnili autoři knihy Veronika Faktorová (Ústav pro českou literaturu AV ČR) a Michal Hořejší (Ústav českého jazyka a teorie komunikace FF UK), dále Karel Stibral (Katedra environmentálních studií FSS MU), Anna Kolářová (Sociologický ústav AV ČR) a Matěj Moravanský (Deník Referendum). Záštitu nad akcí bude měl ředitel Ústavu českých dějin FF UK Jan Randák. Projekt Karel Klostermann a zrod Šumavy vznikl u příležitosti sta let od spisovatelova úmrtí. Smyslem je přiblížit „básníka Šumavy“ coby jedinečný kulturní fenomén konce 19. století, na jehož pozadí se utvořil specifický obraz pohoří a jeho přírody sdílený do současnosti. Projekt také přibližuje, kdy, kde a v jakých souvislostech se rodil vztah Čechů k Šumavě.
Prezentace výsledků dvou výzkumů zabývajících se nenahlašováním sexualizovaného násilí přeživšími a jejich zkušenostmi s jeho nahlášením na Policii České republiky, po kterých následují dvě panelové diskuse. Nahlásil*a jsem to, ale… Naplňuje současný trestně-právní systém potřeby přeživších? Host*ky: Irena Hůlová, Marcela Poláčková, Jaroslav Hrabálek Jak probíhá trestně-právní řízení z pohledu přeživších? V diskuzi se zaměříme na problematické aspekty policejního vyšetřování a soudního řízení. Jaké jsou kroky, které můžeme podniknout pro ulehčení přeživším a existuje prevence sekundární viktimizace? Diskuzí vás provede vedoucí advocacy v Amnesty Int. Irena Hůlová, debatovat bude s psycholožkou Marcelou Poláčkovou a metodikem PČR Jaroslavem Hrabálkem. Vede náš systém trestání sexualizovaného násilí ke spravedlnosti? Hostky: Magdalena Dušková, Klára Kalibová, Eliška Koldová *Panelová diskuze se bude věnovat současnému systému trestání sexualizovaného násilí a jeho efektivitě ve vztahu k přeživším i širší společnosti. Vedou tresty ke snížení počtu znásilnění nebo existují i jiné kroky, na které bychom se jako společnost měly*i soustředit? Zaměříme se také na alternativní přístupy ke spravedlnosti. Diskuzi mezi advokátkou a ředitelkou nevládní organizace In Iustitia Klárou Kalibovou a aktivistkou a studentkou práv Eliškou Koldovou moderuje redaktorka zpravodajství Českého rozhlasu Marie Veselá.*Pořadatelé konference: Tým NA*HLAS / PJTN
Záznam slavnostní představení TAH — Technology, Art, Humanities Creative and Innovation Center & Manifestu za spojení sil nových technologií, umění, společenskovědních a humanitních oborů se uskutečnilo dne 14.12.2023 v Technologickém centru UMPRUM. Vytvořit kreativní a inovační centrum TAH je společným záměrem českých výzkumných organizací, které spatřují potenciál v propojování světů kulturních a kreativních odvětví, technologií a humanitních a společenskovědních oborů. Zapojené organizace vnímají potřebu zvýšit mezioborovou spolupráci v oblasti celospolečenských výzev současných i budoucích, jejichž řešení leží mimo dosah jednotlivých disciplín. Společnou vizí je vytvoření prostoru pro interdisciplinární kooperaci v oblasti vzdělávání, výzkumu a inovací, s cílem přinášet reálný pozitivní dopad na společnost a prostředí pro život. Program akce: Úvodní slovo hostitele akce: Rektor prof. Jindřich Vybíral, UMPRUM Prorektor Zdeněk Bezecný, UMPRUM Úvodní slovo a záštita senátora Davida Smoljaka Panelová diskuze: Gesce výzkumu: vrchní ředitelka prof. Radka Wildová, MŠMT Gesce průmyslu: vrchní ředitel Petr Očko, MPO Gesce kultury: náměstek Ondřej Chrást, MK Oblast Technology: prof. Vladimír Mařík, CIIRC ČVUT Oblast Art: proděkanka Blanka Chládková, DF JAMU Oblast Humanities: proděkanka Tereza Klabíková Rábová, FSV UK Hudba a AI: Hudební vystoupení Jana Hajiče ml. (MFF UK, HF JAMU) Preludium J. S. Bacha dokončené pomocí AI 2. část panelové diskuze
Vánoční Univerzita našich příběhů v literárním duchu Univerzita našich příběhů. Série besed, kde debatujeme nad tématy pohybu, cestování, duševního zdraví, zkušeností a zdravého životního stylu. Projekt určený studentům Univerzity Karlovy, zaměstnancům, rodinám a příznivcům zdravého životního stylu a pohybu a připravují ho studenti Mezinárodního studentského týmu FTVS UK s cílem nabídnout životní příběhy zajímavých osobností. Jakub Stanjura se vydal cestou spisovatelské profese. Pochází z Opavy a nyní už několik let žije v Praze. Vystudoval anglistiku a bohemistiku na Univerzitě Karlově. Několik měsíců také strávil na studijním pobytu v Anglii. Román Srpny je jeho literárním debutem. Veřejná beseda s Jakubem Stanjurou se uskutečnila 11. prosince 2023 v Kampusu Hybernská.
Záznam veřejné debaty z Čítárny Kampusu Hybernská spolku RE:PUBLIKUM na téma Komunální politika: jak se řídí město? Re:publikum je apolitická organizace založená lidmi, které zajímá věc veřejná. Organizuje pravidelné debatní večery, jejichž smyslem je srozumitelně a lidsky přibližovat fungování veřejné správy a politického systému. Vychází z předpokladu, že chceme-li kultivovat, chránit a rozvíjet demokracii, musíme jejímu fungování rozumět. Na aktuální téma blížících se voleb si tentokrát pozvali rovnou dva hosty: bývalého pražského primátora Tomáše Hudečka a právníka organizace Oživení, z.s. Marka Zelenku. Jaké otázky během večera padaly? • Kdo vlastně řídí město? A jak se utváří městská rada? • Co může komunální politik ovlivnit a kde jeho pravomoce končí? • Odkud města získávají zdroje? • Jaký je rozdíl mezi řízením malé obce a velkého města? Tyto a další otázky položíme během hodinové debaty, po které bude prostor i na dotazy z publika a neformální debatu. Využijte tuto debatu jako základ pro porozumění toho, jak fungují naše města před blížícími se komunálními volbami.
Znáte studentskou iniciativu Medici na hlaváku? A víte, jak pomáhají ukrajinských uprchlíkům? Medici UK se od prvních dnů rusko-ukrajinské války zapojili do humanitární pomoci v asistenčních centrech, kam denně přijíždějí stovky uprchlíků. Podle údajů zveřejněných ministerstvem vnitra Ukrajinu od začátku bojů opustily bezmála dva miliony osob, přičemž odhadem už kolem 200 tisíc z nich zamířilo do Česka. K dnešnímu dni na Hlavním nádraží působí zhruba sedm desítek dobrovolníků UK. Hosty Inovační snídaně UK byli: Anna Krejčová, zakladatelka iniciativy a studentka 3. ročníku na 3. lékařské fakultě UK. Albert Strunz, koordinátor a student 3. LF UK. Yevheniia Stytsenko, koordinátorka a studentka 3. LF UK. Co se mj. dozvíte? jak vznikla iniciativa Medici na hlaváku a jak pomáhá ukrajinským uprchlíkům, co bylo impulsem začít jednat a jaká je struktura organizace, jak vypadá každodenní činnost a co jsou největší výzvy, s jakými případy a jakými zdravotními problémy ukrajinští uprchlíci přicházejí nebo jak se mohou zapojit ostatní studenti a naplnit tak budoucí vizi mediků. Poděkování Inovační snídani a Univerzitě Karlově.
Naučte se rozpoznat dítě ohrožené domácím násilím. Co prožívá dítě ohrožené domácím násilím? Jak se chová? Je možné identifikovat potenciálně ohrožené dítě ve školním prostředí? Jak reagovat při podezření na ohrožení dítěte a jak s dítětem komunikovat? O pomoci dětem ohroženým domácím násilím v Kampusu Hybernská hovořila Mgr. Kateřina Mrzenová, dětské terapeutka z neziskové organizace ACORUS. Přednáška na téma “Dítě ohrožené domácím násilím ve škole” se uskutečnila ve čtvrtek 21. 4. 2022 v Divadelním klubu Hyb4City v Kampusu Hybernská. Setkání bylo cíleno především na současné a budoucí pedagogy, otevřená však byla i všem zájemcům z řad veřejnosti. ACORUS, z. ú. Nezisková organizace ACORUS poskytuje osobám ohroženým domácím násilím komplexní odbornou pomoc směřující k překonání nepříznivé sociální situace a k začlenění do běžného života bez přítomnosti násilí. Přednášku pořádalo Centrum pro přenos poznatků a technologií UK.
SVĚTOVÝ TÝDEN KREATIVITY VE VZDĚLÁVÁNÍ Česká republika se letos zapojila do Světového týdne kreativity a inovací (World Creativity & Innovation Day 15. – 21. dubna),poprvé zaměřeného na vzdělávání. Prostřednictvím odborné konference, kulatých stolů, workshopů, happeningu ve veřejném prostoru či kampaní na sociálních sítích, které organizuje Platforma pro kreativní učení ve spolupráci s Pražským inovačním institutem, Společností pro kreativitu ve vzdělávání, Kreativní Prahou, Kreativním Českem a dalšími partnery, veřejnosti přiblíží principy a dopady kreativního vzdělávání. Poukáže zároveň na důležitou roli, kterou mohou mít kreativní odvětví v kontextu současné krizové situace na Ukrajině. V ČR ponese akce název „Světový týden kreativity ve vzdělávání”. Kreativita patří mezi klíčové dovednosti současného a budoucího světa. Pomáhá nám řešit každodenní i celospolečenské problémy. V rámci Světového týdne kreativity a inovací chceme ukázat, kde všude nám pomáhá, v situacích i profesích, kde bychom kreativitu nehledali, ale také v příbězích lidí, kteří díky tvůrčímu myšlení mění svět kolem nás. České školství stojí nyní před další velkou výzvou. Bude muset do výuky začlenit desítky tisíc dětí, které uprchly před válkou. Léta prováděné mezinárodní výzkumy na školách nám jasně ukazují, že kreativní vzdělávání úzce souvisí i s naplňováním základních společenských cílů, které od vzdělávání očekáváme, jako např. sociální a emocionální rozvoj, občanská angažovanost, rovné příležitosti a v neposlední řadě akademické úspěchy. Právě kreativní vzdělávání je efektivním nástrojem citlivé integrace. Akcentuje spolupráci a akceptuje jinakost Pracuje s emocemi a empatií. Skrze umění přináší rozmanité vyjadřovací prostředky, proto může být nástrojem prevence posttraumatických syndromů, agrese a konfliktů.
V rámci 6 diskusních setkání v Kampusu Hybernská vedla Marie Koldinská rozhovory s experty napříč obory nejen z Univerzity Karlovy na téma války na Ukrajině a jejího kontextu. PRVNÍ DISKUSNÍ SETKÁNÍ - SONDA HISTORICKÁ Host: Prof. PhDr. Jan RYCHLÍK, DrSc., dr. h. c. (FF UK) Jak vidí minulost, současnost a budoucnost Ukrajiny historik? Je Ukrajina plnohodnotný stát s vlastními dějinami, nebo umělý útvar? Co tvoří její identitu – jazyk, náboženství, dějiny, politická kultura? Kam sahají počátky její existence a jak svou historii vnímají sami Ukrajinci? Jak se vyvíjely vztahy Ukrajiny k sousedním zemím, zejména k Rusku a k Polsku? Jaké je dnešní dědictví těchto vztahů? Jakou roli v historii Ukrajiny hrálo pravoslaví? Je pro ukrajinskou identitu důležitý jazyk? Nakolik se s ukrajinskou identitou ztotožňuje ruskojazyčné obyvatelstvo Ukrajiny? Čím je pro dnešní Ukrajince Záporožská Síč, Bohdan Chmelnickij, Taras Ševčenko, Stepan Bandera? V čem se liší mentalita Rusů a Ukrajinců? Je Krym ruský, nebo ukrajinský? Čím jsou dnes Ukrajinci pro nás a čím jsme my pro Ukrajince a jakou roli v tom hrají dávné i nedávné dějiny? Doc. Mgr. Marie KOLDINSKÁ, Ph.D. je historička, scenáristka a moderátorka, přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a spolupracuje s Českou televizí, mimo jiné na pořadu Historie.cs, specializuje se na politické a vojenské dějiny a na problematiku historické paměti. Prof. PhDr. Jan RYCHLÍK, DrSc., dr. h. c. je historik, přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, zabývá se problematikou formování novodobých národů, rozpadem mnohonárodnostních států, etnickými konflikty a moderními dějinami střední, východní a jihovýchodní Evropy. Akci pořádá Univerzita Karlova prostřednictvím svého projektu Hyb4City, který vytvořila společně s Hlavním městem Prahou. Aktivity projektu koordinuje Centrum pro přenos poznatků a technologií UK.
Fórum udržitelného rozvoje 2022 - Kultura vs. strategie: Válcují zvyky naše strategie? Letošní Fórum se zaměřilo na otázku společenské rezistence vůči vládním strategiím v oblasti udržitelnosti a ptalo se, jak lze tento stav změnit. 📌 Nový formát oxfordské debaty, v níž diváci debaty posílali jednomu ze dvou týmů své hlasy. Diskutovalo se o těchto otázkách: 👉 Má vláda snižovat nedůvěru a rezistenci vůči zelené tranzici důrazem na vzdělávání (osvětový přístup), nebo by měla spíše mířit na emoce? 👉 Má být klimatická politika komunikována s důrazem na fakta, nebo vytvářením nových příběhů a emocí? Společně s pozvanými hosty se můžete zamyslet nad tím, jaký společenskovědní výzkum vlastně potřebujeme, aby nám pomohl zvládnout zelenou tranzici. Moderátor debaty Vojtěch Kotecký, zoolog a publicista, Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova Dlouhodobě se zabývá tématikou ochrany životního prostředí a v centru pro otázky životního prostředí na Karlově Univerzitě vede program, který s firmami a veřejnou správou vytváří a zavádí ambicióznější ekologické inovace. Tým emoce Anna Durnová, profesorka politické sociologie, Universität Wien Zabývá se současným vývojem liberálních demokracií a zejména pak rolí emocí v politice. Ve svém výzkumu se soustředí na oblast privátní sféry, zdraví a občanského aktivismu. Michaela Pixová, University of New York in Prague, BOKU - Universität für Bodenkultur Wien Sociální geografka zabývající se městským prostorem, alternativními kulturami, sociálními hnutími, klimatickou krizí a environmentálně udržitelnou a sociálně spravedlivou společenskou transformací. Karel Čada, sociolog, Vysoká škola ekonomická Sociolog, působící na Fakultě sociálních věd na Univerzitě Karlově a také na VŠE na katedře manažerské psychologie a sociologie. Tým fakta Marie Šabacká, bioložka, Centrum polární ekologie, Jihočeská Univerzita Bioložka, zaměřující se na výzkum polárních oblastí a zabývá se mimo jiné i vlivem klimatických změn na strukturu ledovcových společenstev, ale i komunikací o změně klimatu. Bohumil Kartous, publicista, spisovatel, ředitel Pražského inovačního institutu a mluvčí českých Elfů dlouhodobě se zaměřuje na téma inovace a vzdělávání. Zabývá se tématem dezinformací, fenoménu tzv. hoaxů, dezinformačních webů a fake news, a jejich dopadů na společnost. Radim Tolasz, klimatolog, Český hydrometeorologický ústav český klimatolog a meteorolog. Je vedoucím oddělení klimatické změny Českého hydrometeorologického ústavu, expertem Světové meteorologické organizace pro klimatická data a databáze a českým zástupcem ve Skupině pro pozorování Země a Mezivládním panelu pro změnu klimatu při OSN. Pořadatelem akce bylo Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Centrem pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy a projektem Hyb4City. Akce se uskutečnila 3. 2. 2022 v objektu Kampus Hybernská v Praze.